Čebín 16-22.8.2009

Historie se opakuje, jako každý rok:-) Myslím, že na táboře u Martiny jsme byli letos už popáté. A pokaždé je něco nového. Letošní tábor se nesl v duchu pozitivní motivace a nových metod nácviku skákání od Susan Salo a nácviku slalomu 2x2 od Susan Garrett. V polední pauze a někdy i po večeři jsme se dívali na videa, abychom tyto metody mohli potom převést do praxe. Mám v plánu zkusit Blacka přeučit slalom právě podle metody 2x2, ale nevím, kdy se k tomu dostanu. Jinak jsem tento tábor pojala hodně prázdninově a většinu času jsem strávila odpočinkem:-D Běhali jsme jen jednu sekvenci ráno a jednu večer, ale myslím, že psům toto bohatě stačí, protože míň je občas víc:-) Navíc bylo celý týden docela vedro. Blacka to tentokrát vůbec nerozhodilo, stejně jako to, že Jasmínka opět začala před táborem hárat. Asi už se smířil s tím, že měla štěňata s někým jiným:-P Již tradičně jsme vyrazily na nákupy do Kuřimi (oblíbený zverimex, kde jsem loni získala tašku s australákem měl bohužel dovolenou) a v poledním klidu jsme se chodily koupat do bazénu. Ani lískáče jsem tentokrát nevynechala a jako bonus jsem letos poprvé byla online (wifi šla chytnout až do stanu:-), takže jsme většinu času strávili ve stínu pod břízou, kde Kristýna vyřizovala maily a já patřičně odpočívala:-))) Hodná teta Monika opět vyčesala Blacka a provedla nový střih ocasu:-) I když možná víc mluvím o doplňkových činnostech než o agility, běhání bylo samozřejmě pořád hlavní náplní tábora. Za ten týden jsme si zopakovali všechny věci, které u Martiny trénujeme a na konci tábora byly opět neoficiální závody. Tady Black zaperlil a vyhrál HRU mezi 16 dalšími soupeři (sami si vybíráte trať a snažíte se nasbírat nejvíc bodů). A jak už jsem psala, protože tábor byl odpočinkový tak jsem letos poprvé téměř nefotila. Vynahradíme si to jindy:-)

©Jana Kořínková
2008
13-15.3.2009
Tentokrát jsme na víkendovku odjížděli v pátek 13., ale jelikož na tyhle pověry nevěřím, nestalo se nic výjimečného. Až na to, že místo slunečného víkendu jsme mrzli ve větru a v mrholení. Ale to, že předpovědi moc nevychází není žádná novinka. No ale o počasí to nebylo:-) Místo slov se raději podívejte na fotky, autorem je Peťa Kolbeková.
Mnoho pokusů na jeden skok:-)
Potrénovali jsme na nových zónovkách, které ještě nebyly proclené, aneb úředníci nevěděli co s tím...
A radost nakonec:-)
12-14.12.2008

Víkendovky v prosinci jsou skvělou průpravou v otužování. Blackovi tyto zimní termíny samozřejmě vyhovují nejvíce. Čím víc větru, bláta a deště, tím líp pro australského ovčáka jménem Black, který je pravým opakem pořekadla "do toho bys ani psa nevyhnal.." A tak musím říct, že Black by tento víkend běhal skvěle, kdybych mu to ovšem tolik nekazila...Martina si přivezla novinky od Silase a my si je samozřejmě museli vyzkoušet. A tak máme nový povel pro "top spin" a spoustu motivace k dalšímu tréninku. Díky Květě, která statečně dřímala v rukou foťák i bez rukavic, máme naše snažení zvěčněné na videu. Sestřih jsem rozdělila na sobotu a neděli. A co říct závěrem? Že už se moc moc těšíme na březen, kdy jedeme na další víkendovku, těšíme se na naše kamarády, kteří s námi byli na pokoji i vedle na pokoji:-) a do té doby musíme dopilovat všechny věci, co jsme se naučili (nebo spíše měli naučit, ještě přesněji, které bych já měla umět:-). Na fotce vidíte velmi přátelskou kočku, která s náma byla i na procházce a druhý den přišla za Blackem jako za největším kamarádem. Nakonec ale musela být zavřená, protože někteří psi podobné sympatie ke kočkám nesdíleli.


3.-9.8.2008
Toť datum našeho posledního, už pátého letního tábora v Čebíně. Když někomu řeknu, že jedu na tábor se psem, tak si většina nepejskařů jenom ťuká na čelo. Jejich mínus, neví o co přichází! Z letošního tábora mám úžasný pocit, všechno to uteklo hrozně rychle, ani jsem si nestačila uvědomit, že jsme v Čebíně a už byl konec. Stejně jako loni jsme byli společně s Kristýnou a Jasmínkou, tentokrát neháravou:-) Jsem moc ráda, že jsme se zase konečně pořádně setkaly:-)
Tréninky byly jako vždy skvělé, Martina má všecko důkladně promyšlené a pokaždé se člověk naučí něco nového, i když dělá pořád to samé:-) Několik lidí bylo i u jiných trenérů a díky nim jsem si uvědomila, že Martina nezná slovo "nejde to" nebo "nevím". Všechno se snaží vyřešit a tím každého posouvá dopředu. Je to prostě motivující. A Black mě mile překvapil. I když bylo některé dny docela teplo, běhal a snažil se:-) Trénovali jsme na balónek nebo uzel, za což jsem moc ráda. Možná už jsem to někde zmínila, ale dřív neměl Black o balónek mezi psy tolik zájem a tak jsme běhali na pamlsky. Ale se svoji milovanou balónou to bere opravdu jako hru, a o tom agility je. Taky o stejně naladěných lidech, se kterými strávíte příjemný týden. A letošní se opravdu vydařil. Vyzkoušela jsem si i běhání se dvěma psy. Ve čtvrtek odjela Kristýna na svatbu a já běhala s Jasmínkou. Popravdě, je to docela náročné, mít dva psy v jedné kategorii:-))) Odpoledne jsem (nejen pro to, že jsem měla Jasmínku) nechala Blacka odpočívat, protože už se na něm trochu podepisovala únava. Tu předvedl hlavně v sobotu na neoficiálních závodech. Nebyla to ani tak únava fyzická, jako psychická, už se moc nedokázal koncentrovat. Toto byla jediná stinná stránka tábora, která mě trošku rozhodila. Black v openu vypadával ze slalomu, skákal zóny...jenže taky jak by mohl být odpočatý. V sobotu se mu konečně ! (pro mě to zas tak milé není:-) podařilo znovu otevřít klec. A pak aby mu zbyly síly na agility...podle Martiny ale udělal od loňska pokrok, hlavně tím běháním v teple:-)
Ale celý týden nebyl jen o běhání. Odpolední tréninky začínaly až o šesti, nejen kvůli počasí, ale taky aby si psi odpočinuli. A tak jsme si jeden den udělali výlet do Kuřimi. On to vlastně ani tak výlet nebyl, Kristýna se snažila sehnat nový kabel do notebooku (aby nám mohla pečlivě schraňovat videa:-). Počítače měly samozřejmě zrovna ten týden dovolenou. ale alespoň jsme obhlídly dva kuřimské zverimexy. A hlavně, podařilo se mi získat igelitku s fotkou Australáka:-))) Další odpoledne jsme strávily siestou pod Áčkem nebo koupáním v bazénu. A večer nás po tréninku čekala výborná večeře, jak už bývá v Čebíně zvykem:-)
A tak se podívejte na pár fotek, které mám od Peťi s Lirískem:-)
Peťa si oblíbila momentky. Mám je taky docela ráda, ale spíš když na nich nejsem já:-)
Toto nazvala pohodička při tréninku:
Moje miminko se chtělo chovat:
Když jsem běhala s Jasmínkou:
Následovat bude houpačková slide show:-) Na té první stál vedle Tonda (borderka), který na Blacka předtím vrčel...
Black: "Nemám čas dělat houpačku, dívám se na Tondu...a nestoupnu a nestoupnu! "
Druhý pokus už byl lepší:-)
A ještě foto ze sobotních závodů. Běžely se tři běhy. Tradiční Open, Jumping a také hra (Gambler). Za nejvíc bodů byla kladina (5), potom Áčko a tunely (3)...já jsem to riskla, dvakrát běžela kladinu, Black dvakrát skočil zónu...no a byli jsme krásně poslední:-))) Kdyby ji neskočil, na nějaké umístění by to bylo. Ale právě pro to je to Gambler. A risk je zisk (občas:-))).
29.2.-2.3.2008
Jak se běhá ve vichřici? Úplně stejně :-D O život nikdo nepřišel a běhání se přerušilo jen kvůli krátké bouřce. Nejhorší byl asi prudký liják, který nás zastihl až při poslední hromadné procházce...A jinak? Více méně od začátku běháme na pamlsky, protože Black si hraček na parkuru moc nevšímal, resp. když jsem mu nějakou hodila tak k ní doběhl a pak už ho moc nezajímala. Časy se ale mění a balóna rovná se největší zábava všude. Takže teď si s ní budeme hrát i na parkuru a uvidíme...No a taky nesmím zapomenout na Blackovu novou přezdívku Romeo (údajně pouze přechodná), kterou si vysloužil od paničky Tamči, bobtailí slečny v nejlepších dnech...ono ale to kňourání nebyl ani tak milostný žal jako pokus o otevření klece:-)
2007
13.-19.8.2007
Tak letos už po čtvrté na letním táboře v Čebíně. Tentokrát s námi byla i Jasmínka, která se ovšem rozhodla pár dní před táborem začít hárat:-) Přesto spolu s Blackem chodili na volno na procházky aniž by došlo k nějaké "újmě". Vše by bylo idylické až do posledního dne, na který byly vypsány neoficiální závody. To byla Jasmínka zrovna v tom nejlepším a Black usoudil, že je čas...a když byla schovaná Jasmínka hledal alespoň její paničku:-) To jsou tedy asi ty největší zážitky pro Blacka. Pro mě to byl konečně týden pořádného trénování po dlouhé pauze, icq naživo ze stanu do stanu, Martinin nový bazén...zkrátka skvělý týden:-) První den jsme byli rozděleni na dvě skupinky, protože přijelo hodně začátečníků, které Martina teprve zasvětila do agility a my jsme běhali s Carlem z Itálie. Další dny přišla na řadu hlavně technika. Bohužel přišly i celkem vysoké teploty a tak Black běhal pomalu. Jako vždy jsme dělali hlavně kratší sekvence, zkoušeli, opravovali, možná parkrát i zvládli...:-) A když přišel déšť a Black pořádně běhal, předčasně jsme odešli na večeři...další den mu chtěla Martina udělat umělý déšť ,ale asi by ho neošálila:-D
Fotky z tábora i neoficiálních závodů můžete vidět
ZDE
![]()
A tady už já s Blackem po startu
Cvičíme stahovačku mezi houpačkou a Martina vysvětluje:-)
Po najetí myší na obrázek se ( možná :-D ) zobrazí komentář :-)
© Kristýna Červenková
2-4.11.2007
Když jsme se v létě přihlašovali na listopadovou víkendovku, přišlo mně to ještě hodně daleko. Uběhlo pár měsíců a než jsem se nadála, byl den odjezdu:-) Po cestě jsme naložili Kristýnu s Jasmínkou a vyrazili do Čebína. Ještě před večeří byl první trénink za umělého osvětlení. Martina místo koberců vytvořila novou úžasnou pískovou plochu, která vypadá jako na beach volejbal a úplně svádí k tomu, aby se v ní člověk proběhl bosky:-) Kromě tohoto bylo také milým překvapením, že se víkendu zúčastní další dva australáčci. Fenka Carmen, která Blacka uvítala faktem, že začala hárat a další zástupce tricolórních, fenka Beauty. (Mimochodem Blackova "neteř") V sobotu ráno jsme si bohužel moc nezaběhali, protože v okolí probíhal hon a myslivci si moc nelámou hlavu s tím, kde střílí...ale bažanti se jim prý vždycky schovají:-D Odpoledne už bylo všechno v pořádku, přesídlili jsme na trávník a pilovali zónové překážky. Jak už tu bývá zvykem výborná večeře, "střílení" banditů, šerifů a odpadlíků a neděle byla tu. Vážně mě mrzelo, že to ubíhá tak rychle. Black běhal pěkně, a obzvlášť v neděli na "pláži" mi udělal velkou radost. Zvládl nástrahy sekvence v podobě otočky od těla ( resp. nový povel, který jsme si zkusili jen jednou na táboře), pěkný náběh do tunelu, který byl postaven jako past a byl tak rozběhnutý, že jsem ho absolutně nastačila doběhnout na kladinu a nestačila jsem si vůbec uvědomit povel, který běžně říkám. Zóna samozřejmě skočená:-) ale jinak jsem z toho běhu měla pěkný pocit. Ačkoliv na tento víkend hlásili mrznutí, dalo se běhat jen ve svetru, v neděli odpoledne svítilo pěkně sluníčko a tak máme i nějaké fotky:-) Tento víkend jsem si opravdu užila, myslím, že všichni, a i Kristýna si snad alespoň trošku odpočinula (aktivní odpočinek:-))). Po třech letech jsme také dosáhli ideálního stavu, kdy se Black smířil se svojí klecí (s Jasmínkou i bez:-)), karabiny proti jejímu otvírání byly zbytečné, chtěl chytat frisbee talíř, který mu Jasmínka milostivě půjčila, a tak už asi vím, co ho čeká na Vánoce...

2006
LVT Čebín 2006

"O to jde, přesvědčit toho psa, že vlastně moc chce..."
Na letošní tábor agility jsme se vypravili v srpnu a moc dobře jsme udělali, počasí vyšlo výborně. Po vytrvalém dešti se na trávníku vytvořila jedna velká kaluž, s áčkem a kladinou uprostřed a tak jsme víc běhali na koberci. Náš starý a ozkoušený stan potvrdil svoje kvality (ne nadarmo má přezdívku Major) a tak nás v Čebíně nic nezaskočilo. Moc rychle nám to uteklo, naučili jsme se plno nových věcí, a připomenuli si ty zapomenuté. Jak jsme běhali radši nebudu posuzovat, protože to docela dobře nejde. Díky chladnějšímu počasí byl Black celkem rozběhnutý, ale Martina mi ukázala, že by to šlo i mnohem rychleji. (Chyba je samozřejmě ve mně- pořád ještě neumím dělat za běhu sto a jedna dalších věcí...:-) Jinak za celý týden shodil Black myslím jednu tyčku. Před táborem jsme na agility nebyli nejmíň měsíc kvůli příšerným vedrům a tak asi trochu zapomněl, jak má vypadat zóna. Brzy si ale vzpomněl, jak pěkně to umí a zřejmě mi to chtěl ukázat i v sobotním závodě a tak se místo ke mně rozběhl dopředu a stoupl demonstrativně na nástupku na kladině:-) (Jo paničko, za pozdní povely se platí...:-)
Od minulého tábora udělal Black pokrok v tom, že už nechtěl vstávat o šesti, ale vydržel klidně do snídaně. Do středy jsem si také bláhově myslela, že už se s mířil s občasným pobytem v kotci. A tak si v poledním klidu čtu před stanem, svítí sluníčko a tak je Bleček zavřený v chládku, nikde nikdo, všichni odpočívají a najednou do mně šťouchne jakýsi čumák...a Martina prohlásí, že ty kotce jsou dělané jen pro normální psy:-) Vrták do země taky není nezničitelný a tak když se občas podívám ke stanu, skáče Black vysoko do vzduchu a za chvíli už kolem mně běhá i s vrtákem...a přivázat ho na vodítko? Vteřinová nepozornost bohatě stačí, jednou kousnout dvakrát kousnout a už za tebou běžím paničko ! Ty nemáš radost? Jinak se na táboře sešlo plno zajímavých a neobvyklých plemen, ze kterých jednoznačně vyhrál Adámek - anglický buldok, který měl neuvěřitelnou chuť do běhaní:-)
No jo paničko, nesmíš být dřevo.

Podívej jak já pěkně skáču:-)

Že jsem neměl běžet do tunelu? Ale když on stál v cestě...

17-19.11.2006
Skoro ke konci roku jsme se mohli opět zúčastnit víkendového soustředění u Martiny Klimešové. Těšila jsem se, že se konečně dostaneme víc na agility, protože přes týden moc nestíháme trénovat. První nadšení zkazilo Blackovo zranění, ale Martina naštěstí vypsala dva termíny. Tak jsme se po pár týdnech zase dostali na parkur, abych zjistila, že to co Black umí už neumí a to co neumí najednou umí. Aneb oblíbená kladina je asi nová zákeřná překážka a vysílačky do tunelu jsou najednou hračka:-) Slalomu se už taky delší dobu nemusíme obávat, protože trénink na zahradě opravdu zapůsobil. Black do slalomu většinou nenabíhá, ale naskakuje:-) Na parkuru občas působil jako rozvážný pes, ale mimo něj lítal za balónkem jako vždy- střelený. Uvidíme, jaká bude zima a možnosti běhání. Bez pořádného tréninku se mi na závody moc nechce...

2005
Ani letos jsme nezaháleli a víkendové soustředění absolvovali 24-26.6. Oproti minulému roku jsme již samozřejmě normálně běhali. Jestli se teda dá naše běhání nazvat normálním:-) Black se občas rozhodne, že poběží tam kam ho napadne nebo mu zase špatně ukážu já...Obzvlášť Áčko se snažil běžet vždy a všude:-) Taky si našel novou zábavu v tunelu- donést dovnitř balónek a už ho nevynést ven... Počasí nás trošku potrápilo, v sobotu bylo vedro a když už jsme se konečně dočkali chladného večera, přišla zase bouřka. V neděli už to bylo o něco lepší, odpoledne se ale bohužel projevila na psech značná únava a z toho pramenící nesoustředěnost, tak jsme toho raději nechali. A vyrazili dovnitř na teorii. Ještě musím zmínit, že nás již nějaký čas netrénuje Martina, která se neustále učí:-) a tak se tohoto odvážného úkolu zhostil Martin.
TÁBOR 2005

Stejně jako loni jsme i letos jeli na letní tábor agility. Opět jsem vzala ten nejstarší stan a opět se to vyplatilo:-) Bála jsem se akorát letních veder, které jsou Blackovým nepřítelem číslo jedna! A tak Black zezačátku moc běhat nechtěl, ale potom se počasí umoudřilo a tak měl v pátek dost sil na táborový závod, ve kterém jsme skončili druzí:-)
Družstva byla opět dvě, my jsme stejně jako po většinu roku trénovali pod Martinovým vedením, kterého Black už ničím nepřekvapí:-) Co se týká našeho samotného běhaní, zlepšil se nám slalom, jinak Black neshazuje a zóny mívá pěkný. Akorát jednou si to hupl zvrchu, přeletěl přes Áčko a dopadl rovnou na zónu:-) Škoda, že jsem to neviděla:-) Samozřejmě jsou i věci, které Black (nebo já) ještě moc neumíme. Například vyslání do tunelu. Jakmile mě neslyší dupat vedle, raději se vrátí. Ať tak nebo onak, máme před sebou ještě plno práce...
Závod
V kategorii Large nás nastoupilo 11, z toho i psi, kteří se již zůčastnili oficiálních závodů. Na trati, která by nebyla ani tak těžká však byla jedna past, která mnoho psů zlákala. Z kruhu se mělo běžet na houpačku, ale jeho postavení vyvádělo spíše na Áčko, postavené tak akorát v cestě...Myslela jsem (obzvlášť při Blackově Áčkové vášni) že to máme již předem spočítané. A ono ne:-) Black mi sice přeběhl na druhou ruku, stihl ale zareagovat a vběhnout správně na houpačku, se kterou bylo dovoleno nezkušeným psům pomoct. Jenže jeden míní...samozřejmě jsem to nestihla, Black šikulka ji však zdolala správně:-) Nakonec jsme doběhli s dvěma odmítnutími (Samozřejmě Blackův milovaný slalom). Náběhy ještě nemáme natrénované, a tak jsem při výběhu z tunelu Blacka musela prvně trochu zbrzdit a nasměrovat:-) Ještě musím podotknout, že bylo dovolené mít v ruce pamlsek, který se ale nesměl "použít". Nakonec z toho bylo druhé místo:-)

Za fotky děkuji © Martina Michálková
21.- 23.10
Tentokrát na nás čekalo trochu chladnější počasí, ranní mlhy, ale taky jumping z Mistrovství světa a podobný výmysly:-) Na mě ještě Blackovy speciální výmysly, třeba že najednou "zapomněl" tunel a že za žádnou cenu nespustí oči z ruky, ve které byl pamlsek, což by se v tunelu určitě stalo ...Jinak jsme ale běhali a běhali, a to i ve tmě při umělým osvětlení...

25-27.11
Náš poslední letošní víkend, asi nejlepší a určitě nejakčnější. Nejen proto, že místo podzimního víkendu byl úplně zimní:-) Na sněhu to někdy bylo zajímavý, obzvlášť při různých otočkách, ale jinak se nám běhalo moc dobře. Myslím, že se nám už opravdu zlepšil slalom a některý sekvence jsme zaběhli hned bez chybičky:-) Všechny Blackovi zdary i nezdary ale překonalo to, že se po dvou dnech naučil otvírat svoji novou klec. A to tak, že si složí přední část dovnitř. No bylo to celkem překvapení, když ze dveří vyběhl Black a za ním dvě beardetky, které byly s ním v pokoji:-) Prvně jsme věřili na duchy, ale v neděli to zopakoval znova...

Úplný podzim:-)
2004
Agility víkend, na který jsme se vypravili koncem května 2004, bylo naše první setkání s agility. Chtěla jsem se na tenhle sport blíž podívat a zjistit, jestli by nás s Blackem bavil. Vydali jsme se proto za Martinou Klimešovou do nedalekého Čebína, aby jsme tam strávili krásný, poučný a zajímavý víkend.
Celé dva dny se běhalo a běhalo, trénovalo, zkoušelo, odpočívalo...
Black samozřejmě ještě na parkuru neběhal, ale zkoušel plno jiných věcí. Obraty, poslušnost hrou, pevný tunel, mini překážky, na kterých se učil srovnat si nohy. V podstatě šlo o kavalety, položené mírně nad zemí. Blackovým cílem bylo projít mezi nimi, aniž by je shodil. Black se na překážku nadšeně vrhl a samozřejmě skoro všechny tyčky popadaly. Ale i tak se nám to oběma líbilo...:-) Do tunelu se mu taky moc nechtělo, ale když viděl, že jsem tam kvůli němu vlezla i já....
Byla to opravdu sranda a protože nás začalo agility bavit, zůčastnili jsme se i letního agility tábora (viz tábor:-), na který jsme navázali více méně pravidelným dojížděním na trénink během roku.
Tábor 2004

A tak se přihodilo, že jsme se s paničkou hned na začátku července vypravili do Čebína na agility tábor. Spali jsme pod stanem, běhali přes překážky, chodili na procházky s ostatníma pejskama a domů odjížděli moc spokojení.
Oproti víkendovému agility jsem již začal skákat přes překážky. První dny úplně přes ty nejnižší, potom jsem přešel už na střední výšku. Na těch nejvyšších, pod které kvůli své kohoutkové výšce spadám, začnu skákat až budu mít opravdu vyvinutou páteř. Stejně se slalomem. Ten jsem se naučil, ale ještě ho neběhal celý.
Zónový překážky mě baví ze všeho nejvíc. Konečně se něco děje, něco zajímavého, co čeká na mě až to zdolám:-)
Ke konci týdne už jsem byl sice trochu unavený, ale i tak jsem si všechno poctivě odběhal.
Panička si taky cení toho, že jsem se taky prý naučil chovat. No ne nadarmo měla ten nejstarší stan, který doma našla. Jednou, když už mě nechala uvázaného moc dlouho, jsem se na něm trochu vyvztekal...Taky jsem zezačátku zkoušel, co si můžu na ostatní pejsky dovolit, ale potom jsem pochopil, že po dobrém to půjde líp.
Blacka fotila © Dita Jirásková